Jdi na obsah Jdi na menu
 


POCHYBNÉ ETICKÉ A MORÁLNÍ HODNOTY V POHÁDKÁCH BRATŘÍ GRIMMŮ

1. 12. 2017

Nově na 

 

http://altan-dahab6.webnode.cz

 

Příspěvek do sborníku „Velmi kritický náhled na dílo bratří Grimmů“

Soukromá bezgrantová studie

 

Altan Dahab


 

Jak jsem již svého času dokladoval na příkladu pohádky O Červené Karkulce, byli bratří Grimmové velmi nezodpovědní vypravěči. Svými pohádkami šířili a doposud šíří pokleslé morální principy a nepříliš ušlechtilé etické hodnoty.

Mladé čtenářstvo, zpozdilé rodičovstvo a bezzubá pohádková literární kritika nejsou s to rozeznat nebezpečí, které ohrožuje společnost ještě více než Evropská unie s její multikulturální umanutostí. Nastal proto čas velmi kriticky a bez zbytečných ohledů poukázat na ty největší zhůvěřilosti, kterými Grimmové zamořili svět pohádek.

Smyslem této užitečné studie je důrazně upozornit na ty z Grimmovských pohádek, které mohou dětské duši způsobit nenapravitelnou újmu a zpustošit v dětské duši všechny zárodky ušlechtilosti a dobrého mravu a přivést tak děti na dráhu mravní zlotřilosti. Níže vyznačené pohádky z dílny těch povedených bratří by neměly být dětem vůbec zpřístupněny ani vizuálně, ani audiálně natož audiovizuálně. Nejlépe bude, když tyto pohádky před dětmi zcela utajíte. Kdyby se náhodou tito všetečkové o těchto pohádkách dověděli, tak jim nakukejte, že zrovna tyto pohádky jsou součástí povinné školní četby. Jejich zájem zcela určitě opadne a vy budete mít pokoj.

Vezměme to stručně a po alfabetním pořádku:

A Byli dva bratři (Die zwei Brüder) – začíná to podlostí a zradou, pokračuje to podlostí a vraždou a pak se dočkáme vraždy ze žárlivosti. Jediným pozitivem hodným pozornosti dětí je, že se v závěru pohádky dovědí, že jeden z hrdinů měl tolik morálních ohledů, že se ubránil smilstvu s vlastní švagrovou.

Arendseetato pověst je vlastně plagiát. Nepřináší dětem žádné jiné poučení než to, které přináší už bible, že se nemají ohlížet. Jediným pozitivem, které jakž takž napravuje pověst Grimmů je fakt, že žena která se v jejich podání ohlédne nezkamení, ale pouze vyjekne.

Bezruká dívka (Das Mädchen ohne Hände) – sadisticky zvrhlé vyprávění, jak otec usekne dceři ruce, pak jsou bezbranné lani vypíchnuty oči a vyříznut jazyk. Aby Grimmové uklidnili nebohé vyděšené děti, použijí oblbovák typu deus ex machina a díky Boží Milosti nechají dívce znovu narůst obě ruce.

Bílá paní na Schlossbergu (Die Schlossbergjungfrau) – tuto místní pověst převyprávěli povedení bratří tak, že to není nic jiného, než návod k nechutnému voyerství.

Bleška a veška (Läuschen und Flöhchen) – vskutku excelentní poučení pro děti předškolního, školního, středoškolního i vysokoškolního věku. Nepomáhejte opilcům co si svůj chlast připravují sami ! Jinak za svou pomoc zaplatíte životem. Ať už byl morální profil bratří Grimmů jakýkoli, za toto poučení zasluhují uznání.

Blumenstein – poučení o tom, že když půjdete krást stavební materiál budete odměněni krásným oblečením. Vskutku zářný příklad návodu k trestnému činu podle Trestního zákoníku, Část druhá, Hlava V, § 205, odst.1, písm. a)

Boží pokrm (Gottes Speise) – tato pohádka by měla být povinnou četbou na Ministerstvu práce a sociálních věcí, aby tamní ouřadové konečně zvěděli, co to je sociální cítění. Děti by jí číst neměli vůbec, protože čtyři puklá srdce jsou přece jenom zu fiel.

Bratr Šťístko (Bruder Lustig) – z této pohádky se budou děti z křesťanských rodin cítit podvedeny. Grimmové jim zvěstují, že netřeba býti zbožný. Do nebe se lze dostat i podvodem.

Chudoba a pokora vedou do nebe (Armut und Demut führen zum Himmel) – z této poudačky budou mít radost předevím děti ze zbohatlických rodin. Chudé děti budou zklamány. Za celoživotní chudobu a pokoru se dočkají podle Grimmů pouze dvou podivných posmrtných keříků. O nebeských radostech se chudáci děti nic nedoví.

Chytrá Běta (Die kluge Else) – návod jak připravit přihlouplou manželku o rozum a tím se jí zbavit. Dost zvrhlá rada do života pro čisté dětské duše. Ledaže by někteří kluci později shledali tuto radu jako užitečnou.

Délka života (Die Lebenszeit) – vzít dětem jakoukoli iluzi o tom co je v životě čeká, okrást je o radost ze života. Typické pro ty povedené bratry.

Divoženky na Unterbergu (Die wilden Frauen im Untersberge) – Grimmové nejdříve děti navnadí lascivním popisem, jak nevěrný sedlák uléhá do lože divoženky a když zvídavé děti chtějí vědět proč, tak je ti vykukové odbydou pitomou frází „činili, co muži se ženami činívají„. No nemá potom ty děti trefit šlak ?

Fridrich a Katynka (Der Frieder und das Katherlieschen) – tato pohádka má pouze jeden klad. Děti (možná i jejich rodiče) pochopí odkud se berou vtipy o blondýnách.

Hambálek (Der Hahnenbalken) – to už je čirá pornografie. Dívka, navíc nevěsta, uprostřed pole se zvednutou sukní! To se dětem těžce vysvětluje.

Honza silák (Der starke Hans) – Grimmové dětem radí: stačí těžký kyj a máte vystaráno. K čemu vzdělání, etika, právo, humanita a podobné blbosti.

Jak ďábla okradli o duši (Der Grabhügel) – jedna z mála grimovských pohádek, která je z třídního hlediska v pořádku. Bohatce trefí šlak, chudák si polepší a ještě prokáže tolik morální vyspělosti, že zachrání bohatcovu duši před věčným zatracením. Teď už jenom aby se děti tímto odkazem ve svých životech řídily. A bude na světě dobře.

Jak Honza ke štěstí přišel (Hans im Glück) – tuto pohádku museli číst rodiče všem těm, kteří se v dospělosti přičinili o to, že nám v ČR už skoro nic nepatří. Číst tuto pohádku dalším generacím by mělo být ze zákona zakázáno.

Jak šel sedlák pro vavřín (Der alte Hildebrand) – úplná morální spoušť. Farář smilní se selkou před očima jejího muže a jeho kmotra. Co si ty děti mají o tom myslet ? Celé to morální zvěrstvo nelze omluvit ani tím, že se toho zavrženíhodného činu, s největší pravděpodobností, dopouští farář víry luteránské. Lze tak usuzovat z toho, že Svatý stolec zatím proti této pohádce oficiálně nevznesl protest. Dost možná, že se katolíkům tato pohádka hodí, aby dětem ukázali co jsou luteráni zač.

Kosmáček (Allerleirauh) – ještě větší zvrhlost, než ta předchozí. Vyložený návod ke krvesmilstvu, když si otec král chce vzít dceru princeznu za ženu. Toto mohlo negativně poznamenat celé generace dětí, nebýt československé kinematografie, která uvedla pracně na pravou míru celý tento hrůzný příběh ve filmové pohádce „Princezna se zlatou hvězdou“. Dovedete si představit, že by milý František Smolík smilnil s krásnou Marií Kyselkovou ?

Kovář a trpaslík (Schmied Riechert) – dlouho jsem bádal, k jakému filozofickému nebo uměleckému konceptu bych tuto povídačku přiřadil. Nebudete mi věřit, ale žádný z těchto konceptů či směrů nedefinuje, nebo alespoň přibližně nepopisuje trpaslíka, který krade hrách. A věřte mi, že takový trpaslík bude děti velmi, ale velmi zajímat. Čemu snad budou děti rozumět bude to, že kovář (majitel hrachu) trpaslíkovi cepem rozbil hlavu. Aspoň že tak.

Líná přadlenka (Die faule Spinnerin) – vyloženě feministická agitka. Malé holčičky jsou v této phádce přímo školeny, jak v budoucnu přechytračit své muže. Vinu bratří Grimmů nezmírňuje ani to, že velmi podobné školení budou holčičky později absolvovat v kurzech vedených svými matkami.

Líný Honza a Tlustá Terka (Der faule Heinz) – jestli bude tato pohádka formovat životní a pracovní návyky našich dětí, tak vyspělé země doženeme a předeženeme až v roce 2329. Severní Koreu až o rok později.

Můrka (Der Alp) – až se vás děti budou ptát co je to politik, tak jim přečtěte tuto pověst. Děti rychle pochopí, že politik je to, co všude vleze, otravuje vás to a nezbavíte se toho ani vochlemi, ani drhlenem. Za tuto pověst (se skřípěním zubů) dávám Grimmům palec nahoru. 

O dvanácti bratrech (Die zwölf Bruder) – chcete-li dobře provdat svou dceru, zabte její bratry, byť by jich bylo třeba dvanáct. To je morálka ! To je etický princip ! Chudáci děti, co takový příběh musí poslouchat. A to ještě není vše. Děti se nakonec dovědí, že zlá macecha byla zavřena do sudu s vařícím olejem a jedovatými hady. Děti se vás pak po právu budou ptát, proč se ti nevinní jedovatí hadi museli uvařit spolu s tou babiznou. Jsem velmi zvědavý, co jim řeknete.

O nadání dětí Eviných osudy rozličnými (Die ungleichen Kinder Evas) – až tuto pohádku přečtete svým dětem, budete mít doma kované marxisty. Počítejte s tím, že se vás budou ptát jak to příjde, že jeden je králem, knížetem či rytířem a jiný rolníkem, kovářem, tkalcem, ševcem a bůh ví jakým šmejdem. To si užijete! Jestli jste neabsolvovali VUML, tak jste v řiti.

 

O nálezcích rudných žil (Die Fundgrübner) – konečně něco aktuálního v době lithiové. Děti se dovědí jak dopadne nejmenovaný těžař-nýmand od protinožců. „Umře jako pes na hnojišti“ jak praví pověst. Můžete děti poučit, že umře ještě hůř, neboť těžař-nýmand zatím neví, že sodíková technologie výroby baterií se stále víc zdokonaluje. Neuškodí proto, když dětem připomenete, aby se jako budoucí poslanci moc v kauze lithium neangažovali.

O smutném konci pantáty Košinky (Herr Korbes) – rozkošná zvířátka, jen tak mírnix-dírnix, zosnovají trýznění a sprostou vraždu starého pantáty. Opravdu chcete tuto pohádku číst svým dětem ? Jestli jo, tak nejste o nic lepší, než ta zvířátka.

 

O zlatém uhlí na Untersbergu (Goldkohlen) – tuto pověst museli pacholíčkovi Bakalíčkovi předčítat nejméně třikrát denně. Kde jinde by se naučil tak zruně přeměňovat uhlí na zlato ? Vaše výchovná pozice už však bude těžší. Vaše děti se budou muset naučit přeměňovat ve zlato už zcela jiný organický materiál.

 

Panny z Boyneburgu (Fräulein von Boyneburg) – pokud máte doma tři dcery tak raději vytrhněte z pohádkové knihy Grimmů tuto pověst. Jinak budou vaše ratolesti soutěžit, kterou dříve zabije blesk, aby mohla naplnit své dobročinné poslání. Raději jim dovolte, aby se zapojily do dobročinných aktivit některé z nesčetných neziskových organizací.

 

Popelka (Aschenputtel) – na první pohled by se mohlo zdát, že pokud nejsme zatíženi předsudky o rodinných vztazích, které by mohly být označeny jako šikanózní, tak je tato pohádka vcelku neškodná a větší výchovné problémy nevyvolává. To proto, že většina z nás byla odkojena tou rozkošnou filmovou podobou této pohádky. Až však budete dětem předčítat originální verzi Popelky, tak jak ji Grimmové vyfabrikovali, tak sami strnete hrůzou. Vyklované oči jako trest za tu trochu té šikany je dost nehumánní, neřku-li nevýchovné.

Princezna Myší kožíšek (Prinzessin Mäusehaut) – je to ta nejbrutálnější variace na téma „mám Tě tatínku ráda jako sůl“. Ve všech civilizovaných verzích pohádky na toto téma stačí, když otec král prostořekou dcerušku prostě jen vyžene ze zámku. Grimmovský tatínek král ovšem musí jednat jinak. Tvrdě, po germánsku. Nechá dcerušku zabít služebníkem. Nebýt měkkosrdcatého služebníka, tak máme o jednu zamordovanou princeznu víc. A to, že se princezny nemordujou, je Grimmům evidentně fuk.

Sněhurka (Schneewittchen) – ani v jedné z mnoha verzí tohoto středověkého mýtu o zlé čarodějnici, co tráví děti ovocem, jsem se nesetkal s takovým zanícením pro detailní popis kanibalských hodů. Grimmové nám v této pohádce epicky široce, a téměř labužnicky přibližují, jak si královna-macecha a její hosté pochutnávali na domnělých vnitřnostech ubohého dítěte. Málem že se nedovíme, jaké koření bylo použito při přípravě jatýrek a pajšlíku. Nevím jak vás, ale mne neuklidnilo ani to, že zmíněnné vnitřnosti byly náhražkové.

 

Sněženka a Růženka (Schneeweisschen und Rosenrot) – tuto pohádku, kde od vás velký hodný medvěd odhání zlé skřítky, nebudu raději komentovat. Někdo by si to mohl špatně vyložit. Nenechám se kvůli pohádce vláčet po různých nezávislých médiích.

V dobrém a ve zlém (Lieb und Leid teilen) – zase jeden z těch zlomyslných návodů k nepravostem. Tentokrát budou děti poučeny jak vést obhajobu v případě, že budou stát před soudem s obviněním z domácího násilí. Návod k obhajobě je v podání zvrhlých Grimmů obzvláště rafinovaný a mohl by děti utvrdit v přesvědčení, že domácí násilí je jen jakási kratochvíle. (Záměrně neuvádím pohlaví dětí, které mají být takto poučeny, protože ctím zásadu genderové vyváženosti i u rodinného fackování).

Vychrtlá Líza (Die hagere Liese) – tuto pohádku čtěte nebo vyprávějte dětem jen v případě, že budete mít úplnou jistotu, že se nestanou členy bankovní rady ČNB. Posuďte sami: jeden zlaťák najdete, jeden vám někdo daruje, jeden vám někdo půjčí a jeden dostanete od někoho, kdo ho nemá – summa summarum máte k dispozici čtyři zlaťáky. Takto, jako v této inkriminované pohádce, to jde u nás už dost dlouho. Ještě aby to vaše děti prodlužovaly.

Žid v trnisku (Der Jude im Dorn) – tato pohádka, eufemisticky řečeno, rozhodně nepodpoří antirasistické cítění vašich dětí. Sami budete mít dost potíží interpretovat obsah této pohádky. Antisemitistická verze: smradlavý žid s kozlím vousem svým udáním přivádí pracovitého mladého křesťana pod šibenici a jen zázrakem se nestane trgédie. Semitistická verze: křesťanský blbec, který je ochoten tři roky dřít za tři haléře, šikanuje a okrádá starého žida a ten nakonec (jako vždy) na to křesťanské padoušství doplatí životem. Tož včíl si vyberte.

 

Jistě by se našlo v dalších nesčetných Grimmovských pohádkách dalších mnoho nepravostí. Násilím a puténkami krve se to tam jen hemží. Přečíst všechny ty hrůzy vyžaduje mnoho hrdinného úsilí.

Všechny ty hrůzy vám nebudou připadat tak hrůzné a některé vám budou připadat i roztomilé pokud je budete číst v moc hezkých překladech Jitky Janečkové nebo Jitky Vlk Martinákové.

Bylo mi podezřelé, že obě ty ženské mají stejný styl jazyka a že obě mají stejně roztomilý charakter překladu. Už jsem podezíral ty vykuky Grimmy, že manipulují nejen s dětskou myslí, ale nějakým záhadným způsobem manipulují i s překladateli svých děl. Záhada byla rozluštěna, když jsem objevil přiznání Jitky Vlk Martinákové: „Pokud najdete u pohádek napsáno, že je přeložila Jitka Janečková, tak to jsem stále já.“ A bylo to.

Rozluštění této záhady mi usnadnilo život. Nemusím děkovat dvěma překladatelkám, nýbrž jen jedné. A té děkuji, že jsem mohl ke svým sarkastickým hrátkám použít její překlady a někdy i jejich doslovné znění. Doufám, že jsem svým kratochvilným činěním nesnížil ani hodnotu děl bratří Grimmů, ani překladů paní Jitky Vlk Martinákové či paní Jitky Janečkové.

Pokud si chcete pohádky vychutnat sami, tak nalistujte:

http://www.pohadky.org